Psal se rok 2017, kdy jsem jako 25 letá holka začala chodit na jednání do velkých firem. Bez zkušeností, ale s vizí, že to dám. Nicméně moje nulová sebehodnota mi v té době moc nepomohla. Pracovala jsem za 17 tisíc jako OSVČ a opravdu jsem jen sbírala zkušenosti, protože na život v Praze to fakt nestačilo. Z toho mi naskočilo i několik dluhů, které jsem pak další roky splácela. 

Po roce v agentuře, jsem věděla, že potřebuji růst rychleji. A jediná možnost, jak to udělat, byla stát se 100% freelancerem a najít si svoje klienty. A kupodivu se to celkem rychle povedlo. 

Poprvé v životě jsem měla pocit, že začínám žít svůj vysněný život. Měla jsem nádherný vztah a úžasného přítele, krásného psa, spoustu cestování, večírků s přáteli a ve svých 26 letech jsem měsíčně vydělávala kolem 60 tisíc. Jenže to všechno byla iluze. 

Jenže nic se neděje “jen tak”. Po X návštěvách psychologa, desítkách různých terapiích jsem pochopila jednu věc. Pomoct si můžu jen já sama. Nikdo jiný to za mě neudělá. A tak jsem se rozhodla, že chci ŽÍT JINAK. Že už nechci zažívat to, co jsem zažívala posledních 8 měsíců. 

Vidím to jako dnes, stála jsem na Silvestra 2020 v mrazivé zimě venku na chatě na Vysočině a nikdy jsem nemysela svoje rozhodnutí tak vážně jako tehdy. Brečela jsem a věděla, že není jiná možnost, jak se z toho dostat, než se rozhodnout pro sebe. Vybrat si sebe. 

Naše tělo, záměr a realita je mocná. Když se pro něco skutečně rozhodneme, začne se to dít. Možná jinak než si přejeme, ale tak, aby nás to dovedlo k nám a k naší cestě. 

6. ledna 2020 se mi oddělila na pár sekund duše od těla. Stála jsem na balkoně, dívala se ven a z ničeho nic jsem cítila, jak mi něco uprostřed hrudi vystoupilo o 5 cm před moje tělo. Zažila jsem takové to “probuzení”, jak se o něm mluví ve filmech. A v tu chvíli jsem věděla, že všechno je jinak. Že to, čemu jsem doposud věřila, neplatí. Že je tady i jiná realita, kterou jsem zatím neviděla a že můžu svůj život řídit mnohem víc, než jsem si doposud myslela. 

Pojďme teď trochu přetočit příběh dopředu. 

Pamatuji si, jak jsem seděla v prázdném novém bytě na matraci, brečela a nevěděla, kudy dál. Jen jsem věděla, že jdu špatně. A v tu chvíli mi přišla myšlenka, vize, vnuknutí, … “Začni natáčet pokračování Chcete mě?.” Tehdy jsem to ještě nevěděla, ale to byl začátek mé nové cesty a mého poslání. 

Na jaře 2023 jsem pochopila, že už nemůžu jet na výkon tak, jak jsem jela doposud a potkala moji kamarádku a terapeutku Olgu. Poprvé v životě jsem se z čistě mužské energie dostala do té ženské. Do plynutí, lehkosti a důvěry. Pocity, které jsem nikdy předtím nezažila. Bylo to pro mě naprosto osvobozující. Pochopila jsem, že život není o tom, dostat se do nějakého cíle. Ale že sama cesta je cíl a je potřeba si ji užívat

V roce 2024 jsem si prošla ještě jedním velmi významným milníkem, kde se mi naprosto od základů zbořila identita. Kdo to zažil, tak ví, jaké prázdno to přinese. Když odejde část vás samých, se kterou jste se od narození ztotožňovali, a nová část tam zatím není. Nikdy v životě jsem se víc nebála, nikdy v životě jsem neměla větší pokoru. A to je vše, co chci k tomuto mystickému zážitku sdílet. Ten byl, je a zůstane mým niterním tajemstvím. 

Projekt Buď Kahu! je živý a mění se tak, jak se měním já. A jak mě vede moje intuice, Luisa a život sám.

Útulkům už jsme rozdali tunu granulí, natočili několik dílů s medailonky pejsků a útulky budu i nadále finančně podporovat ze všech aktivit, které dělám.

Teď vím, že tím hlavním, co mám přinášet do světa je kurz: Jak číst signály svého psa. Je mnohem plnější a komplexnější, než jak jsem si na začátku představovala. Přišly informace, které mě překvapily a které dávají obrovský smysl. Je to průvodce, abychom začali naše psí přátelé vnímat opravdově, s respektem a v jejich plném potenciálu. A díky tomu zažili život, který naplňuje i nás samotné.